Část druhá
Píše se rok 1945.
Rok, který se stal mezníkem v dějinách celého světa a pro nás dnem osvobozeni od nacistických vetřelců 5. květen 1945 je dnem povstání lidu pražského a celého národa proti hrůzovládě nacistického Německa, které pro nás znamenalo jen smrt a smetení z mapy světa. Velikými díky zavázáni buďme spojeneckým armádám v čele se slavnou Rudou armádou, naši osvoboditelkou.
Psáno v srpnu 1945
Antonín Protiva t.č. kronikář
25. prosince 1945 odpoledne a večer uvedena veselohra o třech jednáních
Trampoty fořta Borovičky
napsala: M. Šebková
režie A. Protiva, výprava: A. Hora
hráli: A. Protiva, M. Pařízková, J. Jirát, V. Jirát, V. Římsa, J. Kovaříková, V. Cífka
Po jednoročním odmlčení uvádíme tuto lehkou hru spíš pro vyzkoušení mladých, nezkušených ochotníků, abychom mohli později uvést hry hodnotnější. Každý se snažil tu svoji roli zahrát co nejlépe, aby mohl být v budoucnu dobrým hercem.
A. Protiva
t.č. kronikář
31. prosince 1945 je uveden
Silvestr 45
Režie A. Protiva, hudba B. Klečky
Účinkovali: Procházková V., Černá, Maškova, Tajziková, Kašpárková, Lemanová, Zábranská, Punčochářová, Lisec, Jirát, Cífka, Protiva, Bulis, Římsa, Podpěra, Stehlík, Kadlec.
Poslední den v roce, v kterém se udály věci skutečně neuvěřitelné, byl ukázkou, že všichni mají chuť pokračovat v kulturní činnosti. Každý hrát tak, aby co nejlépe pobavil, což se plně podařilo. Svědčí o tom dobrá nálada návštěvníků v zaplněném hledišti. By1 tedy první Silvestr, v osvobozené vlasti. Vykračujeme radostně a s přáním do Nového roku hodně zdraví a spokojenosti.
21 dubna 1946 odpoledne i večer je uvedena veselohra o 3 jednáních
J. L. Doudlebského
Naši paličáci
…aneb Anča z Valšínského mlýna
Režie J. Kadlec, výprava A. Protiva
Hráli: J. Kubelka, J. Pařízková, J. Jirát st., F. Lisec, V. Jirát, M. Kašpárková, V. Římsa, H. Mašková, M. Podpěra, B. Benešová.
Uváděná hra je lidovou komedií, ale ne zvlášť hodnotnou. Volili jsme ji proto, že stále a stále zkoušíme, pro naše divadlo, nové a mladé sily. Škoda těch dobrých, kteří odešli! Nu co naplat, i tak si musíme uhájit naše dobré jméno a pověst. Jenom nezůstat stát.
Všichni účinkující se zhostili svých rolí dobře, s pevnou vírou, že i méně hodnotnou hrou se lze dostat na výši a uvést jako hru hodnotnou. S chutí tedy vpřed do další práce.
9. června 1946 uvádíme hru o čtyřech jednáních L. K. Oborského
Partyzánka Věra
Režie A. Protiva
Hráli: J. Švestka, J. Kovařiková, V. Horník, M. Kašpárková, J. Fric, J.Kubelka, M. Benešová, V. Jirát, F. Lisec, R. Skořepa, A. Protiva, M. Podpěra, V. Husák.
Kompars: J. Kadlec ml., L. Kašpárek, M. Horník
Uváděna hra je imaginárni příběh z posledních dni druhé světové války. Dobrý výkon všech účinkujících, měl velký ohlas u obecenstva. Že se i někteří lidé z publika dovedou do děje vžít, dokazuje malé příhoda, která se při představení udála. Na scénu je přiváděn lesní adjunkt Liebal, v podání J. Frice a má být jako zrádce zastřelen, když tu do nepjatého ticha se ozve z hlediště ustrašený hlas. “Nechte ho, vždyť on nic neprovedl” (byla to jeho matka). Tak že i při vší vážnosti nebyla nouze ani o trochu smíchu. My i návštěvníci jsme byli spokojeni a že představeni mělo úspěch, svědči i to, že mělo o týden později reprízu, které skončila se stejným úspěchem.
