Hráli: B. Varhulíková - Blažková, M. Hora, M. Klečková, J. Šach, ř. uč. V. Hartman, M. Hartmanová, B. Klečková, I. Vokurková, (dítě).

Uváděná hra je velmi dobrá, ale na herce dost náročná. Je to dramatický příběh manželského trojúhelníku. Mariana, ochrnutá na nohy, tráví svůj mladý život v pojízdném křesle ošetřována ošetřovatelkou Gianinou, zatímco její manžel Gerard, malíř, pracuje ve vzdáleném konci Paříže, žijíc tam ve společnosti své milenky Heleny, s níž má děcko. Když se po mnoha pokusech konečně podaří lékaři Mariana vyléčit, odjíždí tato za manželem do jeho atelieru, aby jej touto radostnou zprávou překvapila a potěšila. S hrůzou však zjišťuje, že už vlastně dávno není jeho manželkou, v čemž ji utvrzuje skutečnost, že je tu už tříleté dítě. A tady je hlavní těžiště dramatu. V obsazení rolí jsem měl skutečné šťastnou ruku. Trpící Marianu podala suverénně B.. Varhulíková-Blažková. Její manžel Gerard, v podáni M. Hory byl naprosto přesvědčující a zvládnut bez kazu. I role Heleny byla v podáni M. Klečkové poctivě odevzdána, i když ne s takovou lehkostí a přirozenosti, jako role žánru veseloherního. I zbývající role Delona, v podání J. Šacha, Dr Magreho v podání V. Hartmana, Gianiny v podání M. Hartmanové a komorné v podáni B. Klečkové byly poctivě odvedeny. Dialogy vedené mezi hlavními aktéry, sledovalo obecenstvo, v přeplněném hledišti, napjaté a za naprostého ticha.

Napsal K. Piskoř, režie J. Šach, napovídal uč. V. Hartman, masky F. Kašpárek, scénu upravil Hora, foto 0. Procházka.

Piskořovi Šťastní otcové jsou nenáročnou, ale dobrou veselohrou. Po předchozích hodnotnějších představeních jsme ji volili, jednak jako hru oddechovou a za druhé, dát příležitost našim nejmladším adeptům. Zkouška, můžeme-li to tak nazvat, nás uspokojila. Nejlépe si vedl ve své roli Zělimy Jos. Nitka. Jeho vystoupení bylo jisté, přirozené a ovládání textu velmi dobré. Ostatní, student Petřík, v podání V. Hladíka, Slávka v podání V. Hartmanové ml. a Joly v podáni H. Dvořákové, nebyli horší. Perfektní znalost textu značně podpořila, jejich stejně dobrou hru. Ze starších, podala roli Mánkové velmi dobře M. Hartmanová st., její muž v podání Jos. Šacha byl rovněž dobrý.

Figurka trochu potrhlého profesora Labuťky, by1a pro tak výborného komika jako je. A. Protiva velkou šancí opět zazářit. Škoda, že slabou znalostí textu, zůstal této figurce hodně dlužen. Jeho žena Vlasta v podání M. Klečkové, byla dobrá, ale celkem chudičká a pasivní role, ji nedala možnost využít celou škálu jejích schopnosti. Všichni hráli s chutí ve snaze podat nejlepší výkon, zpříjemnit návštěvníkům nedělní odpoledně i večer a to se také podařilo. Důkazem byly často opakující potlesk a při odchodu zářící obličeje spokojenosti.

příjem K 3 979,- režie K 1 536.- zůstatek K 2 393,-.