V té době měli Šlapaničtí napilno. Na výzvu, kterou obdrželi od nového majitele panství, měli zaplatit za užívání letního cvičiště poplatek, k čemuž tehdejší kronikář smutně dodává: “To naše cvičiště chudinka už zkusilo. Původně jsme ho dostali od pana Kinských zdarma do té doby, než budeme stavět sokolovnu. Pak že ho dostaneme do vlastnictví. Panství se prodalo a s ním i naše práva. Jsme na tom jako Psohlavci".