Zbytek zimy proběhl ve víru karnevalu, ale už v začátcích března jsme se sešli, abychom připravili na velikonoční svátky nějakou dobrou hru. Z několika nabízených jsme rozhodli vzíti p. Ježkem doporučenou hru se zpěvy.
Zbytek zimy proběhl ve víru karnevalu, ale už v začátcích března jsme se sešli,
abychom připravili na velikonoční svátky nějakou dobrou hru. Z několika nabízených
jsme rozhodli vzíti p. Ježkem doporučenou hru se zpěvy.
1. dubna 1934 byl uveden staropražský obrázek se zpěvy, o třech jednáních
Na Vikárce u sv. Víta
Napsali: J. Kubík a D. Halova, režie A. Ježek j. h., zpěvy nacvičil a hudbu řídil odb. uč. Boh. Neumann, napovídal Ant. Hora, výprava J. Šach.
Hudba pianino M. Neumannová, basa A. Jonák, I. housle V. Ušák a B. Neumann, viola J. Srbek, obligát Er. Winkler a M. Hora.
Hráli: V. Pocner j. h., B. Ušáková j. h., Sl. Jonáková j. h., St. Hotový, J. Šach, A. Husák ml., V. Sklenář, A. Ježek, V. Husák, M. Lukavcová, A. Winklerová.
Hra samotná je líbivým, ale banálním příběhem o lásce prince k chudému děvčeti. Je umístěn do prostředí staropražské útulné hospůdky Vikárka. Hra byla dobře připravena i sehrána a u návštěvníků měla značný úspěch. Zvlášť písně, výborně svými interprety přednesené, z nichž největší úspěch měla píseň prince Jiřího a Jetty:
Nad Prahou až uvidíme Nebe
plné hvězd s měsíčkem stříbrným...
V hospodě na Vikárce vládla pevnou rukou vdova Magdalena Baboučková, dobrosrdečná, ale přísná, kterou skvěle podala u nás často hostující pí. S1. Jonáková. Jako ostříž hlídá svoji dceru Jetty, v podání B. Ušákové, které se současně dvořili princ Kristián Jiří z Trautsmandorfu, v podáni rutinovaného herce (hosta), p. V. Pecnera a Karel Nebeský úředník při markantélním soudu, v podání St. Hotového. Ten byl skutečně nesmělým nápadníkem, ale navíc se obává mocného Tadeáše Nimrtondla rady od gubernie. Radu velmi výstižně podal Jos. Šach , který svoji moc rád ukazoval před Frau Magdalen, jak s oblibou hospodskou tituloval. Úsměv a štědrou ruku měla hospodská i pro chudého Žida Izáka Šalamouna Mandelmilcha, kterého výborně podal A. Ježek. Za svoji písničku
“Můj táta leben byl aus Leitmeritz”
důkladně prošpikovanou němčinou, sklidil zasloužený potlesk. Barnabáš Randál, kaprál od policajtdirekce, kterého přesvědčivě zahrál. V. Husák, přišel vždycky, na oko přísně, hlásit policajtštunde. Věděl, že sklenička na "zahřátí" je pro něj připravena. Celou tu společnost svých štamgastů měla paní Magdalena ráda a ani chudé děvčátko Terinku, v dobrém podáni A. Winklerové, nikdy neodbyla.
Jak už uvedeno, měla hra značný úspěch. Obecenstvo odcházelo spokojeno a spokojeni jsme byli i my, i když vzhledem k vysoké režii a slabší návštěvě skončilo představeni schodkem Kč 24,-.
Skutečnost, že současně s námi měli zase sousedé zábavu u Dandů, nám radost nezkazila, ani chuť, do další práce nevzala.
31. května 1934 byl na počest šedesátých narozenin našeho předsedy s. Antonína Hájka uspořádán
Slavnostní večer
Začátek slavnosti byl stanoven na 20 hod. V 19.30 hod členové přípravného výboru St. Nitka, Ant. Husák a J. Šach odešli do bytu s. Hájka, aby jej a jeho rodinu pozdravili s oficiálně pozvali na slavnostní večer. V kruhu jeho rodiny vcházíme do sálu, který je zaplněn do posledního místečka. Než jsme se stačili rozhlédnout, zaburácelo sálem mohutné “Nazdar” doprovázené dlouhotrvajícím potleskem. U bíle prostřeného stolu se zvedá majestátní postava a vítá se s. Hájkem a jeho rodinou. Je to předseda senátu Dr. František Soukup a další oficiální hosté z Prahy, Kladna, Slaného a Zlonic. Mezi tím, co se toto odehrává, hraje hudba řízená Er. Winklerem pochod Castaldo.
Po krátkých proslovech hosta se ujímá slova Dr. F. Soukup. Vzpomíná těch časů, když byli mladí, probírá se životem a prací s. Hájka, s kterým se zná už 10 let. Mluvil bez přípravy, věcně a zajímavě téměř celou hodinu. Po celou tu dobu bylo v sále ticho jako by tu nikdo nebyl.
Na konec s. Hájek poděkova1 za přání a účast s příslibem další práce. Pak zahrála hudba několik koncertních skladeb a bylo přikročeno k části zábavné.
A. Ježek přednesl báseň Tvrdý je život .
Několik písni zazpívali sl. B. Ušáková, V. Pocner, ze Zvoleněvsi, z našich M. Horová, Vl. Procházková a Er. Winkler.
Hudební část připravil uč. Boh. Neumann. Hudba klavír M. Neumannová cello B. Neumann, I. housle E. Winkler, viola A. Hora, II. housle V. Ušák basa A. Jonák.
Slavnostní večer skončil o 22 hod. a ještě dlouho se v Jarpicích o slavnosti hovořilo.
Přišlo léto, pro nás stejné, jako řada předchozích. Žně, práce a zas práce. Pro nás ochotníky bylo léto a podzim tohoto roku příznivější. Získali jsme tři nové síly. Nová řídící učitelka školy v Budenicích Berta Nejtková se ukázala jako velmi dobrá herečka a neméně i její bratr František Nejtek. Studující magistr - farmacie Stanislav Justin jako třetí, byl nesporně přínosem největším
