
Léto roku 1930 bylo poznamenáno velkými vedry a suchem. Žně byly v plném proudu
a nálada na divadlo klesla na nulu. Schůze zábavního výboru, které měly být
pravidelné, sice předseda svolával, ale docházka byla nepravidelná. Oprávněně
klíčila obava, že se soubor rozpadne. V rozhodné chvíli
vybírá režisér A. Hora divadelní hru s malým obsazením pro ty členy, o nichž
je přesvědčen, že se jich nedotkly nepříznivé skutečnosti.
30. listopadu 1930 uvádí
Samot chorobné květy
drama o třech jednáních.
Napsal K. Rožek, režie Ant. Hora.
Hráli: A. Ježek, Jos. Hájková, M. Hájková, J. Fridrich, Aug. Brádka st.
Hra skutečně dobrá, její dlouhé dramatické pasáže však vyžadují bezpodmínečně perfektní ovládání textu a dobrou souhru, jestliže má pět herců udržet obecenstvo po celé představení v potřebném napětí. Bohužel, pouze dvě z účinkujících, sestry Jos. a M. Hájkovy vyhověly požadavku, což se o zbývajících říci nedá. Dokonce jeden herec, dva dny před představením, vrátil úlohu bez udáni důvodu. Aug. Brádka vyhověl žádosti režiséra o pomoc a roli odehrál. Bylo to však představení pro výstrahu ostatním.
Pro pokladnu zbylo Kč 17,-
26. prosince 1930 byla uvedena
Noc na pancíři
komedie o třech jednáních. Napsal J. Hais – Týnecký, režie Ant. Hora. Hráli: J. Krakeš, M. Hájková, J. Kříž, V. Husák, A. Ježek, A. Křížová, Vl. Procházková, Er. Winkler, Ota Zázvorka, A. Husáková, V. Horník m1.
V této hře bylo prvně použito přístroje na znázornění deště, větru a bouřky.
Fungovalo to a bouřka byla jaká má v horách být: bohužel, bylo to jediné dobré z celého večera. Celkový průběh hry byl podprůměrný a nezměnili na tom nic M. Hájková v roli paní Aloisie a Jos. Kříž v roli Nácka, kteří si to své poctivě a svědomité uhráli. Je pravda, že podíl na tom měla i krátká, pouze čtrnáctidenní nácvičná doba, ale odpovědnost účinkujících za špatný postoj k věci se tím nikterak nezmenšuje.
Bylo to vyvrcholeni krize. Výkonný výbor strany bedlivě sledoval, co se děje. Záhy poznal, odkud vane vítr a na své schůzi 18. ledna 1931 s okamžitou platností zrušil zábavní výbor a ustanovil pouze tříčlenný režisérský sbor. Jmenováni byli: šéfrežisér Ant. Hora, 1. režisér Jos. Šach a 2. režisér Václ. Husák. Tři členově bývalého zábavního výboru odešli posílit řady sousedům.
Nám s Ant. Horou zůstala starost napravit reputaci, kterou jsme si posledními dvěmi představeními pošramotili. Správa hospodáře říká, že pro pokladnu zbylo Kč 166,-.
1. května 1931 byla uvedena hra se zpěvy a tanci o třech jednáních
Kouzlo mládí
Napsal Kar1 Fořt, režie Ant. Hora, napovídal St. Nitka.
Hráli: V. Husák, A. Husáková, V. Beránek, A. Křížová, K. Šach, M. Vágnerová, M. Hájková, J. Fridrich, Ant. Hora, M. Srbková, J. Prošek, I. Hodek, Ant. Husák ml.
Zpěvy a hudba uč. Ant. Koutník, říd. uč. J. Vaněk, V. Hájek, B. Klečka, J. Srbek.
Hra byla nacvičena i sehrána dobře. Všichni účinkující se svých rolí zhostili na jedničku. Škoda jen, že předcházejícíc dvě představení zanechala u obecenstva přece trochu hořkosti a to se odrazilo na slabé návštěvě.
V té době nás písemně požádala těl. jedn. Sokol o pomoc při pořádání divadelního představení v přírodě, takže jsme další hru, zatím nenastudovali.
Tělocvičná jednota Sokol v Šlapanicich uvedla v červnu 1931 divadlo v přírodě , v zámeckém parku. Byl to veselý příběh z podhorské vesničky pod názvem:
Česká chaloupka
v režii Benjamina Oulehly. Podrobnější zápis není.
K oslavám 28. října téhož roku uvedli dramatickou hru
Světlo a stíny
v režii Aug. Brádky. Rovněž bez podrobnějšího popisu.
Začátkem prosince pak
Mikulášskou zábavu s programem
U nás v Jarpicích už bylo po žních, když jsme se s režisérem A. Horou sešli, abychom se poradili o dalším repertoáru.
V rozhovoru, který jsme tenkrát měli, mi řekl doslova: “Kamaráde, jsem rád, že jsi se toho ujal. Viděl jsi, jaká to byla situace. Všechno budeme dělat společně, jenom prosím Tě, práci s lidmi na jevišti si dělej sám. Člověče, věř mi to! Někdy jsem říkal sám sobě - jdi od toho, vždyť už na to nestačíš”. Věděl jsem nejlépe, že si potřebuje jen trochu odpočinout a byl jsem přesvědčen, že společně potáhneme tu káru Thália úspěšně dál. Nemýlil jsem se.